Německé přístavy se mají stát huby pro distribuci vodíku
1 Úno

Německé přístavy se mají stát huby pro distribuci vodíku

Štítky: ,

Německo se stane zemí H2: S národní vodíkovou strategií chce federální vláda položit základy pro celou vodíkovou ekonomiku. Aby byla technologie zelené energie dlouhodobě konkurenceschopná v průmyslu, financuje vybrané společné projekty v rámci celoevropského programu v celkové výši osmi miliard EUR. Především je to určeno k posílení domácí výroby vodíku. Přístavy by se mohly stát důležitým centrem výroby vodíku. V Německu však stále chybí dostatečné množství zeleného vodíku pro použití ve velkém měřítku. Kromě toho technologie není zralá. „V současné době neexistuje žádný skutečný trh s vodíkem. Když jsou přístavní orgány požádány o vytvoření infrastruktury, stojí to zpočátku peníze,“ říká Daniel Hosseus, výkonný ředitel Ústřední asociace německých přístavních společností (ZDS) v rozhovoru pro DVZ. Četné přístavy však kráčí vpřed. Počínaje dvěma předními evropskými přístavy Rotterdam a Antverpy vidí obchodní model v separaci vodíku a plánují používat odpovídající technologie od roku 2023. Četné přístavy v Německu však také vyvíjejí strategie pro výrobu a dovoz vodíku. Přehled:
Hamburk „Vodíková síť Hamburk“ je jedním z těchto projektů financovaných spolkovou vládou. Dvanáct společností, včetně Airbusu, Hamburského přístavního úřadu, ArcelorMittalu, Hamburské plynárenské sítě a GreenPlug, chce dosáhnout ročního CO2- potenciálu úspor o více než 1 milionu tun. Plánem je vyrábět zelený vodík pro dekarbonizaci, vytvořit se zúčastněnými společnostmi infrastrukturu pro výrobu a používání vodíku a distribuovat jej prostřednictvím plynárenské sítě. V další fázi recyklace bude vyrobený vodík k dispozici pro mobilitu, dopravu a logistiku.
Bremerhaven Na začátku roku požádala přístavní společnost Bremenports o zkušební pole pro vodíkové technologie v evropském projektu. „Plánujeme profilovat Bremerhaven jako námořní testovací pole pro vodíkové technologie v odvětví námořní dopravy,“ říká generální ředitel Bremenports Robert Howe. V přístavní oblasti má být obnovitelná energie vyráběna a používána k napájení „přístavního elektrolyséru“, který vyrábí zelený vodík pro zásobování regionu. Rovněž mají být vybudovány manipulační, zpracovatelské a distribuční závody na dovážený vodík. Do roku 2023 bude celá přístavní infrastruktura CO2-neutrální, oznámily Brémy.
Brunsbüttel Možnosti zeleného vodíku jsou zkoumány také v plánovaném umístění dovozního terminálu pro zkapalněný zemní plyn (viz DVZ č. 4/2021, s. 5). Zde by mohl být vodík kombinován s LNG. Podle studie Technické univerzity v Hamburku-Harburgu by se Brunsbüttel mohl stát centrem dovozu vodíku pro severní Německo. Jako součást reálné laboratoře „West Coast 100“ by mohl být bezbarvý plyn vyráběn v Brunsbüttelu a výsledné odpadní teplo by mohlo být recyklováno. Výroba má být použita jak pro paliva šetrná ke klimatu pro letadla, tak v plynárenských sítích.
Wilhelmshaven V rámci tzv. „Vodíkové iniciativy Wilhelmshaven“ spojilo své síly 14 regionálních společností na severozápadním pobřeží JadeWeser, aby vytvořily vodíkový klastr. Pod koordinací Agentury pro hospodářský rozvoj Wilhelmshavenu má být vypracován zastřešující celkový koncept, který připraví cestu k tomu, aby se město stalo vodíkovým hlavním městem Německa. Německá energetická agentura v současné době analyzuje synergie mezi jednotlivými firemními projekty a vypracovává doporučení pro další postup. „Vzhledem k jeho výhodné geografické poloze patří mezi jasné výhody Wilhelmshavenu jako vodíkového hlavního města plánovaná vysokonapěťová síťová křižovatka s připojením 380 kilovoltů a vysoké výrobní kapacity pro větrnou energii na pevnině a na moři v této oblasti,“ vysvětluje Uwe Oppitz, mluvčí regionální iniciativní skupiny a výkonný ředitel společnosti Rhenus Midgard Wilhelmshaven.
Stade Hanzovní město dokázalo prokázat úspěch ve své vodíkové strategii již v polovině roku: Spolkové ministerstvo dopravy vybralo městečko na Labi vedle mnohem větších měst Hamburk a Brémy/Bremerhaven, aby dokončilo společnou studii proveditelnosti o využití vodíku. Jedna studie ukáže, jak lze vodík využít se zaměřením na letectví a lodní dopravu. V dalším kroku budou stanoveny společné priority vodíkové strategie pro užitková vozidla, stavbu lodí a letectví.
Předpokladem pro domácí výrobu vodíku je rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Podle studie Německého námořního centra by podpora výroby energie z obnovitelných zdrojů mohla urychlit expanzi a výrobu vodíku v Německu. Generální ředitel ZDS Hosseus je také tohoto názoru: „Pokud chceme dosáhnout klimatické neutrality, vodík musí být vyráběn z obnovitelných zdrojů. Větrná energie na moři hraje klíčovou roli,“ říká. Klíčovou roli zde hrají německé přístavy v Severním a Baltském moři: „V přístavech musí být na vodu přivedeny a instalovány celé základy, jako jsou turbíny a lopatky rotoru. To se děje na místech, jako je Cuxhaven, Emden, Brunsbüttel nebo Saßnitz. Přístavy jsou připraveny,“ oznamuje Hosseus. Další otázkou je skladování plynu a vnitroněmecká doprava plynovody. Německo bude i v budoucnu i nadále dovážet velké množství energie, „protože nebudeme schopni pokrýt poptávku po energii z naší vlastní výroby,“ vysvětluje Hosseus. Rozsáhlé využití by vyžadovalo vysoké investice do dalších plynovodů na pevnině a doprava po zemi a lodí ještě není plně rozvinutá.“ Přístavy by mohly zajistit udržitelné dopravní řetězce a dodávky energie, shrnuje Hosseus.

Zdroj informací: SSL – Svaz spedice a logistiky ČR, z.s.

,

Vytvořilo PROFICIO

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování, analytiku a pro účely cílení reklamy.